Včasné rozpoznání problémového chování u žáků(drogy, násilí, sebepoškozování)

22.04.2025

Bezpečné školní prostředí je základem kvalitního vzdělávání i zdravého vývoje dítěte. V posledních letech však školy stále častěji čelí problémům spojeným s užíváním návykových látek, agresivním chováním a sebepoškozováním. Včasné rozpoznání těchto projevů může pomoci předejít vážným psychickým i fyzickým důsledkům – a někdy doslova zachránit život.

1. Proč je včasné rozpoznání klíčové?

Děti a dospívající procházejí dynamickým vývojem, který je přirozeně spojený s emoční nestabilitou, výkyvy nálad či hledáním vlastní identity. Tyto projevy ale mohou snadno zakrývat hlubší problém, který – pokud není podchycen včas – může přerůst do závažného rizikového chování nebo duševního onemocnění.

Včasná intervence pomáhá:

  • předejít zhoršení stavu a dalším rizikovým projevům,

  • poskytnout dítěti podporu a nástroje ke zvládnutí problémů,

  • ochránit školní kolektiv a klima školy,

  • informovat rodinu a případně zapojit odbornou pomoc.

2. Nejčastější typy problémového chování

🔸 Užívání návykových látek (drogy, alkohol, nikotin, kratom)

Užívání drog u mládeže se často odehrává skrytě – a mnohdy zůstává dlouho neodhaleno. Podle výzkumu ESPAD (Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách, 2019) vyzkoušelo cannabis 29 % českých šestnáctiletých, což je nejvyšší podíl v Evropě.

Signály:

  • náhlá změna chování a výkonu ve škole
  • ospalost, podrážděnost, paranoia
  • časté návštěvy toalety, červené oči, nápadný zápach
  • ztráta zájmu o dřívější aktivity, izolace
  • nalezení neobvyklých předmětů (skleněnky, sáčky, papírky)

Zdroje:

  • Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti

  • ESPAD Report 2019 – Czech Republic data

🔸 Násilí a agresivita

Problémy s agresivitou mohou být verbální (nadávky, výhrůžky) nebo fyzické (napadení spolužáka, ničení majetku). Často jsou projevem frustrace, nízkého sebevědomí nebo napodobování násilného chování z domova.

Signály:

  • časté konflikty s vrstevníky a autoritami
  • neochota spolupracovat, výbušnost
  • šikana, manipulace, výhrůžky
  • kresby nebo slohové práce s násilnými motivy
  • záznamy v třídní knize o porušování kázně

Zdroje:

  • MŠMT – Metodický pokyn k primární prevenci rizikového chování (č. j. MSMT-10352/2014)

  • ČOSIV – Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání

🔸 Sebepoškozování a riziko sebevraždy

Sebepoškozování je velmi závažným signálem vnitřního napětí, bolesti a snahy "něco cítit". Může být skryté i nenápadné – často si ho okolí všimne až pozdě.

Podle údajů Linky bezpečí z roku 2022 zaznamenali 16 614 kontaktů s tématem sebepoškozování. U mladistvých do 18 let jde o jeden z nejčastějších důvodů volání.

Signály:

  • dlouhé rukávy i v teplém počasí
  • škrábance, jizvy na rukou, stehnech nebo břiše
  • kresby s motivy smrti nebo bolesti
  • ztráta radosti, apatie, únava
  • výroky typu "nechci žít", "jsem k ničemu", "nechci být ve škole"

Zdroje:

  • Linka bezpečí – Výroční zpráva 2022

  • WHO: Suicide Prevention – Fact Sheet

  • Národní ústav duševního zdraví (NUDZ)

3. Role školy a pedagogického personálu

Co může škola dělat:

  • Pozorovat žáky a pravidelně hodnotit jejich chování – ideálně v rámci třídnických hodin, pohovorů či konzultací.

  • Zajistit proškolení pedagogů na téma rizikového chování a krizové intervence.

  • Spolupracovat se školním psychologem, metodikem prevence a výchovným poradcem.

  • Vést žáky k důvěře a bezpečné komunikaci, kde se nebojí svěřit s problémem.

  • Včas komunikovat s rodiči – ideálně formou podpory, ne sankce.

Doporučený postup při podezření:

  1. Diskrétní pozorování a dokumentace konkrétních projevů.

  2. Citlivý rozhovor s dítětem – klidný, bez moralizace.

  3. Informování vedení školy a školního psychologa.

  4. Konzultace s rodiči (vhodné prostřednictvím metodika prevence).

  5. Zapojení odborné pomoci (PPP, OSPOD, krizové centrum).

4. Legislativa a odpovědnost školy

Škola je ze zákona povinna zajistit bezpečné prostředí:

  • § 29 školského zákona č. 561/2004 Sb. – škola odpovídá za bezpečnost a ochranu zdraví dětí a žáků.

  • Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí – ukládá školám oznamovací povinnost v případě ohrožení dítěte.

  • Nařízení vlády č. 75/2005 Sb. – definuje prevenci rizikového chování ve školách.

5. Důvěra, prevence a spolupráce

Rozpoznat problém včas znamená dát dítěti šanci změnit svůj životní příběh. Sebepoškozování, závislost nebo agrese nejsou projevy zla – ale volání o pomoc. Učitelé, školní psychologové a vedení školy hrají klíčovou roli v tom, jestli bude tato pomoc poskytnuta včas.

Bez otevřené komunikace, školení pedagogů a spolupráce s rodinou a odborníky nelze efektivní prevenci provádět. Ale když se podaří zachytit první signály – může to být začátek pozitivní změny.

📚 Další užitečné odkazy:

  • Linka bezpečí – pomoc pro děti, rodiče i učitele

  • MPSV – Portál sociální práce

  • Drogy-info.cz – státní prevence užívání návykových látek

  • ČOSIV – podpora inkluzivního vzdělávání a duševního zdraví

Share