Trestní odpovědnost za bezpečnost není jen na jednateli.
Když se ve firmě řeší odpovědnost za bezpečnost práce, pozornost často směřuje hlavně k jednateli, řediteli nebo odborně způsobilé osobě v prevenci rizik. Tragédie ve Studénce však ukazuje, že trestní odpovědnost může dopadnout také na stavbyvedoucí, mistry, vedoucí projektů a technické pracovníky. Rozhodující není pouze název funkce, ale skutečné povinnosti, pravomoci a možnost nebezpečné práce zastavit.
Nehoda ve Studénce: osm mrtvých a pět odsouzených vedoucích pracovníků
Dne 8. srpna 2008 se při rekonstrukci ve Studénce zřítila mostní konstrukce na hlavní železniční koridor. O několik sekund později do ní narazil mezinárodní rychlík EC Comenius. Osm lidí zemřelo a 95 cestujících bylo zraněno, někteří s trvalými následky.
Soudní řízení trvalo více než čtrnáct let. Původně bylo obžalováno deset osob. Pravomocně bylo nakonec odsouzeno pět vedoucích pracovníků dvou stavebních společností za obecné ohrožení z nedbalosti. Všichni dostali tříleté tresty odnětí svobody s podmíněným odkladem. Nejvyšší soud v roce 2024 dovolání čtyř odsouzených odmítl.
Kdo odpovídal za bezpečnost práce při nehodě ve Studénce
Odsouzení zastávali různé stupně řízení a technické odpovědnosti:
vrchní stavbyvedoucí a autorizovaný technik generálního dodavatele,
mistr stavební výroby, který fakticky vykonával činnost stavbyvedoucího,
ředitel závodu subdodavatelské společnosti,
vedoucí technického úseku a přípravář technického řešení,
vedoucí projektu odpovědný za manipulaci s mostní konstrukcí.
Nešlo tedy o jednu osobu na vrcholu společnosti. Odpovědnost soud rozdělil mezi několik lidí podle toho, jaké měli úkoly a co mohli ve svém postavení ovlivnit.
Za jaká porušení bezpečnostních povinností padly tresty
Soud nedospěl k závěru, že by některý z odsouzených způsobil katastrofu jediným chybným úkonem. Příčinou byla souhra závažných organizačních, technických a kontrolních pochybení.
Nedostatečný technologický postup pro bezpečné provádění prací
Osoby odpovědné za návrh montáže a technologické předpisy je podle soudu nezpracovaly řádně. Postup neobsahoval dostatečná opatření pro manipulaci s těžkou mostní konstrukcí nad tratí, po které běžně projížděly vlaky.
Nezastavení práce po zjištění závažné technické poruchy
Dva dny před nehodou vznikla na konstrukci porucha. Odpovědní pracovníci podle soudu nepřijali dostatečná nápravná opatření. Práce nezastavili ani je nepodmínili výlukou železniční dopravy.
Odpovědnost generálního dodavatele za kontrolu subdodavatele
Vrchní stavbyvedoucí odpovídal za stavbu jako celek. Jeho povinnost kontrolovat bezpečné provádění prací se vztahovala také na činnost subdodavatele. Nemohl se proto zbavit odpovědnosti poukazem na to, že rizikovou manipulaci prováděla jiná společnost.
Řízení stavby osobou bez potřebné odborné kvalifikace
Podle soudu bylo umožněno, aby činnost stavbyvedoucího fakticky vykonával pracovník bez potřebné kvalifikace. Tento pracovník se hájil tím, že o plánované manipulaci s mostem nevěděl. Soud však uvedl, že právě jako osoba řídící práce měl jejich průběh organizovat a vědět, co se na stavbě děje.
Povinnost vedoucího zaměstnance zastavit nebezpečnou práci
Každý z pěti odsouzených mohl podle soudu ve své pozici přispět k tomu, aby se práce zastavily, odstranila se závada nebo se alespoň zajistilo, že pod mostem nebudou projíždět vlaky. Nikdo tuto možnost účinně nevyužil.
Osobní a trestní odpovědnost vedoucích zaměstnanců za BOZP
Z případu vyplývá důležitá zásada: při vyšetřování se nezkoumá pouze název pracovní pozice. Posuzuje se zejména:
kdo práci skutečně organizoval,
kdo měl odborné znalosti,
kdo měl kontrolní povinnost,
kdo věděl nebo měl vědět o riziku,
kdo mohl práci přerušit nebo vyžádat bezpečnostní opatření,
zda byly povinnosti mezi jednotlivými osobami jasně a prokazatelně rozděleny.
Vedoucí zaměstnanec se proto automaticky nevyviní tvrzením, že za BOZP odpovídá jednatel, bezpečnostní technik nebo externí odborně způsobilá osoba. Stejně tak generální dodavatel nemůže bez dalšího přenést veškerou odpovědnost na subdodavatele.
OZO BOZP nepřebírá odpovědnost jednatele ani vedoucích zaměstnanců
Úkolem odborně způsobilé osoby v prevenci rizik je zaměstnavateli odborně pomáhat, vyhledávat rizika, navrhovat opatření a kontrolovat nastavený systém. Nepřebírá však každodenní provozní odpovědnost vedoucích pracovníků.
Stavbyvedoucí, mistr, vedoucí provozu nebo ředitel útvaru stále odpovídají za bezpečné řízení práce ve svém úseku. Pokud vědí o závažném riziku a mají možnost zakročit, musí skutečně jednat. Nestačí předpokládat, že situaci vyřeší někdo jiný.
Jak ve firmě správně nastavit odpovědnost za BOZP
Aby odpovědnost nezůstala nejasná pouze na papíře, měla by mít každá organizace zejména:
jasně určené pravomoci a odpovědnosti na všech stupních řízení,
písemné a prakticky použitelné pracovní a technologické postupy,
prokazatelné vyhodnocení rizik před zahájením nebezpečných prací,
pravidla pro řízení a kontrolu dodavatelů a subdodavatelů,
ověřenou odbornou způsobilost osob, které práce řídí,
stanovený postup při zjištění závady nebo bezprostředního ohrožení,
jednoznačné oprávnění vedoucích zaměstnanců práci okamžitě zastavit,
záznamy o kontrolách, přijatých opatřeních, školení a předání informací.
Dokumentace sama o sobě nikoho neochrání, pokud neodpovídá skutečnému fungování firmy. Na druhou stranu bez písemných záznamů se jen obtížně prokazuje, kdo riziko vyhodnotil, jaká opatření byla nařízena a kdo měl kontrolovat jejich splnění.
Případ Studénka jako varování pro jednatele, ředitele a vedoucí pracovníky
Případ Studénka není pouze historickou stavební tragédií. Je připomínkou, že odpovědnost za bezpečnost je osobní a prostupuje celou strukturou řízení.
Jednatel odpovídá za vytvoření funkčního systému. Vedoucí pracovníci odpovídají za jeho každodenní uplatňování. Odborně způsobilá osoba poskytuje odbornou podporu a kontrolu. Zaměstnanci musí dodržovat stanovená pravidla. Selže-li několik těchto úrovní současně, mohou následky dopadnout na více osob bez ohledu na to, kdo stojí nejvýše v organizačním schématu.
Proto je důležité neřešit BOZP jen jako soubor školení a podepsaných dokumentů. Funkční systém musí jasně určit, kdo rozhoduje, kdo kontroluje a kdo má povinnost práci zastavit ve chvíli, kdy bezpečnost nelze zaručit.
Zdroje: pravomocný rozsudek Krajského soudu v Ostravě popsaný ve zpravodajství ČTK a České televize; rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání odsouzených z června 2024.