Bezpečnost škol v Česku: Přístupové systémy chybí, školení se podceňují

Události z posledních let ukazují, že české školy nejsou dostatečně chráněny před hrozbami jako jsou ozbrojené útoky, násilnosti, hrozby bombovým útokem nebo krize psychického rázu. Navzdory zvyšujícímu se počtu incidentů je úroveň zabezpečení školních zařízení nedostatečná a často chybí i základní prvky fyzické ochrany.

🔒 Přístupové systémy má jen čtvrtina škol

Podle odhadů Institutu mikroelektronických aplikací (IMA) má přístupový systém (např. vstup na kartu nebo čip) pouze asi 25 % základních a středních škol. To znamená, že většina škol zůstává volně přístupná komukoliv, kdo si otevře hlavní dveře.

Přitom právě kontrola vstupů je základním stavebním kamenem školní bezpečnosti. Pokud do budovy může vstoupit kdokoliv, ztrácí škola možnost reagovat včas na hrozbu v podobě útočníka, vetřelce nebo neautorizované osoby.

🧠 Školení personálu a krizové scénáře chybí

Vedle fyzického zabezpečení je zásadní také příprava učitelů a zaměstnanců na krizové situace. Jenže právě zde české školy podle odborníků výrazně zaostávají. Ředitelé škol často podceňují:

• edukaci personálu v krizovém řízení,

• trénink únikových scénářů,

• simulace lockdownu,

• nebo třeba pravidla komunikace s policií a záchrannými složkami.

"Mnoho škol neví, co dělat, když se musí schovat s dětmi na desítky minut do třídy. Nemají metodiku, jak děti uklidnit, co jim říkat, nebo jak se udržet v bezpečí," uvádí Libor Sladký z Asociace bezpečná škola.

🔁 Tragédie jako jediný impuls ke změně?

Zájem o bezpečnostní opatření ve školách začal stoupat až po tragédii na Filozofické fakultě UK, kdy při střelbě zemřelo 14 lidí. Podobně v roce 2014 otřásl republikou útok ve Žďáru nad Sázavou, kde žena s psychickým onemocněním zavraždila žáka přímo ve třídě.

Tyto tragické události byly sice impulzem pro změnu technických norem a větší zájem veřejnosti, ale systematický přístup k ochraně škol stále chybí.

🧱 Co tvoří komplexní zabezpečení školy?

Podle odborníků jako je Jan Orlický (IMA) nebo Veronika Fáberová (Doverville), by měl systém zabezpečení školy vždy zahrnovat kombinaci několika klíčových prvků:

✅ Technické prvky školní bezpečnosti:

• přístupový systém (čipy, karty),

• kvalitní zámky a dveře,

• kamerový systém se záznamem,

• videozvonky,

• elektronické varovné systémy,

• detektory pohybu nebo neautorizovaného vstupu.

✅ Režimová a procesní opatření:

• jasná pravidla vstupu a pohybu v budově,

• evidence návštěv,

• plán evakuace a únikových cest,

• pravidelné krizové cvičení.

✅ Školení a metodická příprava:

• pravidelné školení pedagogů a nepedagogického personálu,

• nácvik krizových situací – např. ozbrojený útočník ve škole,

• psychologická příprava na vedení dětí během incidentu.

🌍 USA jako inspirace: Co je standard tam, u nás často chybí

Americké školy (zejména po útocích typu Columbine či Sandy Hook) zavedly pokročilé bezpečnostní systémy jako samozřejmou součást každodenního provozu:

• inteligentní přístupové systémy,

• AI kamery s rozpoznáváním obličeje,

• integrované nouzové evakuační systémy,

• školní policisté (School Resource Officers).

Oproti tomu v České republice je pokročilé zabezpečení výjimkou – např. nově otevřené Přírodovědné gymnázium v Brně je výjimečně moderní.

🏛️ Ministerstvo školství? Podle odborníků chybí systém a iniciativa

Zatímco Ministerstvo vnitra podle expertů do školní bezpečnosti investuje, přístup Ministerstva školství je podle Libora Sladkého a dalších laxní a nesystematický. Neexistuje závazná metodika, vyhláška, ani závazná doporučení.

Ředitelé škol často zmiňují, že narážejí na rozpor mezi požadavky požární vyhlášky a bezpečnostními potřebami – např. nelze podle předpisů zamykat únikové dveře, i když by to v reálné situaci zamezilo vstupu útočníka.

Ministerstvo školství zatím nevydá žádnou obecně závaznou vyhlášku, ale slibuje spuštění samostatné sekce na webu edu.cz, která bude obsahovat:

• návody k řešení krizových situací (povodeň, ozbrojený útočník, kyberútok),

• pomůcky pro zaměstnance škol,

• doporučení pro vytvoření školních bezpečnostních plánů.

🗂️ Legislativní změny? Zatím jen pro vysoké školy

Novela zákona o vysokých školách, která zavádí možnost mimořádného školního stavu, byla sice schválena, ale vztahuje se pouze na vysokoškolské instituce. Mateřské, základní a střední školy zůstávají mimo tuto legislativní úpravu.

🧭 Co mohou školy udělat už dnes?

• Vypracovat plán krizového řízení.

• Zavést kontrolu vstupu do školy.

• Proškolit personál ve scénářích útoku a paniky.

• Zapojit se do programů prevence kriminality a spolupracovat s policií.

✅ Shrnutí: Bezpečnost škol musí být prioritou, ne výjimkou

Zabezpečení škol by nemělo být reakcí na tragédie, ale předvídavým systémem prevence. Moderní přístupové technologie, důsledné dodržování pravidel, psychologická příprava zaměstnanců a důsledná spolupráce s veřejnou správou – to jsou klíčové prvky, které mohou zabránit budoucím ztrátám na životech.

Školy se musí stát bezpečnými místy, kde se děti učí, ne obávají. A odpovědnost leží na nás všech – zřizovatelích, učitelích, rodičích i státní správě.

Zdroj:
Josef Mačí, Seznam Zprávy – Kampus: Útoků v českých školách stále přibývá, 2. 12. 2024.